Kdo má nárok na příspěvek na péči v roce 2019?

Samotný rozsah základních životních potřeb, podle kterých se určuje finální částka daného příspěvku, je stanoven podle jednotlivých stupňů závislosti. Tento rozsah se vztahuje na všechny fyzické osoby, kromě dětí, kterým ještě nebyl jeden rok. Pokud tedy máte v plánu žádat o příspěvek na péči v roce 2019, je dobré vědět, o kolik můžete požádat dle závislosti samotného člověka, o kterého hodláte pečovat.

Jak lze o příspěvek na péči žádat?

O samotný příspěvek na péči se žádá na Úřadu práce, kterému předložíte formulář s názvem Žádost o příspěvek na péči. Úřad práce posléze bude muset zjistit, do jaké míry je člověk, o něhož se chcete starat, schopen vykonávat základní fyzické potřeby. Jinými slovy, do jaké míry je soběstačný. Toto šetření se provádí v sociálním prostředí žadatele. Může se přitom jednat o místo bydliště, domov důchodců či další sociální zařízení. OSSZ následně obdrží kromě lékařské správy osoby, o kterou je třeba se starat, rovněž i posudek Úřadu práce, který uvede míru závislosti daného klienta. Následně Úřad práce rozhodne, zda žadateli bude příspěvek náležet či nikoliv a pokud ano, stanoví i jak dlouhou bude částku vyplácet.

Co bude Úřad práce posuzovat?

Úřad práce bude před samotným procesem schvalování vyplácení příspěvku na péči, posuzovat až deset základních schopností daného klienta. Ze všeho nejvíce ho bude zajímat mobilita postiženého, tedy jeho schopnost chodit, vstát, sedět, ležet a podobně. Dále je bude zajímat, zda je člověk schopen za sebou zavírat dveře či vyjít do patra.

Dále bude nutné posoudit, jak je daný člověk zorientovaný v prostoru i čase a zda dokáže rozeznávat obličeje, reagovat na hlas či se alespoň sluchem zorientovat v prostoru. Přiměřenost duševní kompetence jedince hraje při rozhodování velkou roli.

Nedílnou součástí duševní kompetence je rovněž i komunikace s okolím. Je vhodné posoudit, zda klient komunikuje, dokáže srozumitelně mluvit a zda disponuje alespoň běžnou slovní zásobou.

Dále bude hodnotit například i schopnost samostatně se najíst a napít, obléci si oblečení a obout boty. Dále rovněž i schopnost samostatně vykonat základní potřebu, tedy dojít si na toaletu a provést i pravidelnou tělesnou hygienu. Dále se posuzuje i to, zda je osoba schopna starat se o domácnost či nikoliv a to stejně tak, jako pečovat o své zdraví a umět vykonávat různé osobní aktivity, mezi které patří například navazování kontaktů s jinými osobami, plánování aktivit, volnočasové aktivity, styk se společností, popřípadě možnost docházet do zaměstnání.

Čtyři stupně závislosti

Podle toho, kolik potřeb není schopna daná osoba samostatně zvládat, zařadí se do jednotlivých stupňů závislosti a podle ní se bude odvíjet i finální příspěvek, který bude osobě pečující o tohoto člověka, vyplácen.

• První stupeň představuje lehkou závislost a u osob do osmnácti let, záleží na nemožnosti vykonat minimálně 3 potřeby. U osob starších 18 let se jedná o 3 až 4 potřeby.
• Druhý stupeň představuje středně těžkou závislost a u osob do osmnácti let, záleží na nemožnosti vykonat minimálně 4 až 5 základních potřeba. U osob starších 18 let se jedná o 5 až 6 potřeb.
• Třetí stupeň představuje těžkou závislost, kdy člověk mladší, osmnácti let není schopen samostatně vykonávat 6 až 7 potřeb. U osoby starší 18 let je to 7 až 8 základních potřeb.
• Čtvrtý stupeň představuje takzvanou úplnou závislost a v tomto případě osoba mladší, osmnácti let není schopna vykonávat 8 až 9 základních potřeba a osoba starší 18 let 9 až 10 potřeb.