< Zpět na výpis | 15. února 2019

Nejsme my Češi moc drazí zaměstnanci?

Peníze jsou citlivým tématem. Obzvlášť pokud se mluví o našich mzdách nebo platech. Kolikrát ani naši nejbližší neví, jak je naše pracovní nasazení ceněné.

A my kolikrát nevíme, jak je naše pracovní nasazení ceněné zaměstnavatelem. Stojíme ho více než jen výplatu na účet.

Nejsme my Češi moc drazí zaměstnanci?

Hrubá mzda se přibližuje k průměru 32 tisíc korun. Ti, co se zhrozí, že jejich výplatní páska si o takových číslech může nechat jen zdát, si musí uvědomit, že se jedná o průměr. Někdo musí být podprůměrný. Ačkoliv v poledních letech to automaticky neznamená mez chudoby.

Operátoři, jak se moderně označují dělnické pozice, dosahují celkem často na příjmy přes dvacet tisíc korun čistého.

Mluví se o tom, píše se o tom. Růst platů kvůli klesající nezaměstnanosti a chybějící kvalitní pracovní síle je horkým tématem. Snad proto někteří zaměstnanci nejsou ještě nasyceni a chtějí růst dál a dál.

Jiní uvítají každou korunu navíc. Nicméně je napadne, kam až lze stoupat? Jaké mzdy může zaměstnavatel ještě vydat ze svého rozpočtu tak, aby jednou nemusel zavřít svůj provoz?

Podívejme se na mzdové náklady.

Částka, která přistane na náš běžný účet, není jedinou, která odejde z konta zaměstnavatele.

Zaměstnavatel navíc odvede 25 % hrubé mzdy na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění.

Zde se setkáváme s pojmem superhrubá mzda. Ta se rovná hrubé mzdě + 34 % na povinné pojistné.

V průměrných číslech mluvíme o odvodu 10 880 Kč z jednoho zaměstnance. Kromě povinných odvodů podniky hradí i další náklady související s pracovní sílou. Často firmy propagují příspěvky na dopravu, penzijní a životní pojištění nebo na zábavu. Benefity činily přibližně 400 korun měsíčně v minulých letech.

Nesmíme zapomenout, že do mzdových nákladů patří i hrazení školení, příspěvky na stravenky, náhrada mzdy za dovolenou i výdaje na používání vozidla ke svým potřebám.

Sečteno a podtrženo. Zaměstnanec vyjde zaměstnavatele na skoro půl milionu korun ročně. V předminulém roce to bylo konkrétně 459 089 korun.

S trochou nadsázky – neměli bychom požádat o snížení mzdy, aby nás podnik utáhl?

Než zaklepete na kancelář šéfa, přečtěte si i další fakta o mzdových nákladech za hodinu v loňském roce.

Náklady na práci v EU činní průměrně 26,8 EUR. Nejvyšší mzdové náklady byly v Dánsku 42,5 EUR a nejnižší v Bulharsku 4,9 EUR. V Dánsku se tedy platí za pracovní sílu devětkrát více než v Bulharsku.

Česko se pohybuje pod průměrem s částkou 11,3 EUR, tj. sumou skoro čtyřikrát nižší než v zemi nejdražší.

Není překvapením, že země, kam jezdíme za prací, se nachází v nadprůměrných číslech. V Německu a Rakousku jsou mzdové náklady 34,1 EUR.

Česká republika má 9. nejlevnější pracovní sílu v EU. Před námi je 19 nákladnějších zemí a za námi jen 8 států (Slovensko, Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko).

S žádostí o krácení výplaty tedy počkejte :-)


Sdílet článek:

Další články

Zobrazit více článků


Telefon
+420 607 867 936
E-mail
info@hrubamzda.cz
Provozovatel neručí za správnost a úplnost informací na tomto webu.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace